Sachsen Böhmen 7000 Sasko Čechy

Hranice mezi Saskem a Čechami je jednou z nejstaršíchhranic Evropy. Po větší část historie však nepředstavovala nepřekonatelnou hráz, ani hermetickou přepážku, jak tomu bylo dočasně ve 20. století. Jako hraniční liniestanovená smlouvami a vytyčená na mapách sice vyznačovala teritoria rozdílné politické moci, ale byla propustná. Umožňovala výměnu území a migraci za prací, rodinné vazby i nabývání statků na druhé straně hranice. Autoři tohoto kompendia také vyprávějí příběhy o konfliktech a usmíření, o lásce a utrpení, o objímání a vyloučení, o vzdušných zámcích a konkrétních věcech. Jejich příběhy nám umožňují pochopit, proč jsou si Sasko a Čechy na jedné straně tak blízké a na druhé straně tak vzdálené. V některých tématech se úžasným způsobem odhalují stálice a aktuální události: útěk, migrace, konfrontace s tím druhým, hrály v Sasku a Čechách a ve vztahu obou regionů vždy svou roli. Aktivní dávání a přijímání, pragmatická výměna, ale také důraz a vědomý kulturní přenos obohatily interakci mezi sousedními regiony s vrcholy a pády. Die Grenze zwischen Sachsen und Böhmen ist eine der ältesten Grenzen Europas. Über den größten Zeitraum ihrer Geschichte hinweg stellte sie jedoch keineswegs eine unverrückbare Trennung dar, wie es zwischenzeitlich im 20. Jahrhundert der Fall war. Als Grenzlinie in Verträgen und auf Kartenfestgeschrieben markierte sie zwar politische Herrschaftsterritorien, war aber durchlässig, ließ Gebietswechsel und Arbeitsmigration, familiäre Verbindungen und grenzüberschreitenden Gütererwerb zu. Über Grenzen hinweg erzählen auch die Autorinnen und Autoren dieses Kompendiums von Konflikten und Versöhnung, von Liebe und Leid, von Umarmung und Ausgrenzung, von Luftschlössern und Konkretem. Ihre Geschichten lassen uns verstehen, warum sich Sachsen und Böhmen einerseits so nah, andererseits so fern sind. In manchen Themen offenbaren sich in erstaunlicher Weise Konstanten und Aktualitäten: Flucht, Migration, Auseinandersetzung mit dem Andern und dem Fremdenhaben in Sachsen und Böhmen und in der Beziehung zwischen den beiden Regionen immer eine Rollegespielt. Reges Geben und Nehmen, pragmatischer Austausch, aber auch Emphase und bewusster Kulturtransfer bereicherten den Umgang zwischen den Nachbarregionen mit Höhenflügen und Tiefpunkten.